Základní povely

Přivolání

Cvik pro bezproblémové soužití se psem nepostradatelný.

U štěněte využíváme jeho přirozený instinkt následovat svou smečku. Při procházce v bezpečném prostředí štěně pustíme. Když nás přestane sledovat, schováme se mu například za strom. Štěně nás začne hledat. Jakmile nás vyčuchá, radostně ho chválíme. Takto se štěně naučí si nás hlídat. Můžeme si také sednout na bobek a štěně radostně volat za použití jeho jména. Jakmile přiběhne, hodně chválíme a odměníme. Pravé přivolání ho učíme za asistence pomocníka. Tomu předáme štěně na vodítku, od štěněte odejdeme, otočíme se čelem k němu a voláme na něho jménem. V okamžiku, kdy nás štěně nejvíce sleduje, zavoláme jméno psa a povel „ke mně“. Po příchodu štěně ihned odměníme a chválíme. Zpočátku netrváme na předsednutí. Jde nám o to, aby pejsek pochopil, že má přijít. Později předsednutí učíme tak, že nad hlavu přibíhajícího štěněte dáváme pamlsek. Štěně se na něho chce podívat, zvedá hlavu a to ho nutí si sednout.

U dospělého psa využíváme zhruba 10 m šňůry. Psa na ni upevníme, necháme ho se od nás vzdálit a poté přivoláme. Pokud pes ihned nereaguje, trhneme za šňůru. Po příchodu psa chválíme a odměníme. Pes od nás po několikerém opakování může přestat chtít odcházet. Jako „návnadu“ můžeme použít jiného psa,... Pokud již problém s přivoláním máme, nečekáme zda pes na povel ihned zareagujeme, ale trhneme vodítkem okamžitě po povelu. Pes tak nemá čas na nežádoucí reakci. Ví, že pokud se nevydá hned k nám, přijde nepříjemné škubnutí.

Jakmile pes přivolání na šňůře zvládá, zkusíme ho bez ní. Pokud bez ní na povel nereaguje, je možné zkusit přivolání se šňůrou, ale necháme ji volně na zemi. Psovod ji nedrží. Postupně začneme šňůru zkracovat. Nakonec bude mít pes na obojku pouze karabinu. Hlavní je u této metody nepospíchat. Každou z fází u psa nejdříve důkladně upevnit, než přejdeme k další. Jinak pes přestane opět poslouchat a budeme se muset vrátit o několik kroků zpět.

Další metody výcviku přivolání a zásady, na které musíme pamatovat, jsou uvedeny v kapitole „Problémové situace: Problémové chování psů.“

Sedni

Cvičíme se psem u naši levé nohy. Dáme povel „sedni“, levou rukou zatlačíme psovi na zadek a pravou rukou zatáhneme nahoru za vodítko. Psa odměníme.

Je také možné po povelu dát nad hlavu psa pamlsek. Pohnout s ním směrem nad kohoutek psa. Ten pamlsek sleduje a to ho nutí si sednout.

Pokud s výcvikem začínáte, můžete začít tento povel cvičit kdykoliv. Ne jen v poloze u nohy. Pejsek ví o pamlsku, který držíte v ruce. Kouká na vás. Ruku přesunete nad jeho hlavu tak aby nezačal skákat. Jestliže to uděláte správně, štěně si sedne. Těsně než si začne sedat, řeknete povel "sedni". Než dosedne pochválíte ho a dáte mu pamlsek.

K cvičení sedni u nohy můžete přejít až později a přidat k němu i další povely - lehni a vstaň.

Lehni

Výchozí pozice pro tento cvik může být ze stoje nebo ze sedu. Zadáme povel „lehni“, pravou rukou táhneme vodítko směrem k zemi, levou rukou tlačíme dolů na oblast kohoutku. Po ulehnutí psa chválíme a hladíme přes hřbet.

Můžeme stejně jako u povelu „sedni“ použít pamlsek. Pravou rukou dáváme pamlsek před psa dolů k zemi a levou rukou tlačíme dolů na oblast kohoutku. Pravá ruka nesmí směřovat moc daleko od psa. Pes by měl tendenci spíše k plazení, k popolezení za pamlskem než k lehnutí.

Když pes zvládá cviky lehni, chůzi u nohy i odložení, můžeme začít trénovat cvik: odložení do lehu za pochodu. Při chůzi se psem u nohy si pes po povelu lehni sám okamžitě bez dalšího kroku vpřed lehne. Nacvičujeme postupně. Jdeme pomalu, řekneme lehni, současně s povelem se zastavíme a zatáhneme vodítkem vpřed dolů. Pes lehne a my můžeme s pomocným povelem: zůstaň udělat pár kroků vpřed. Postupně prodlužujeme vzdálenost od psa a upouštíme od pomocných prvků (táhnutí vodítkem, povel: zůstaň).

Zůstaň

Cvik začneme provádět, jakmile pes umí „lehni“. Psa položíme, dáme povel „lehni – zůstaň“. Předstoupíme před psa s mávnutím naší levou rukou směrem k čenichu psa. Psa ruka jakoby zaráží.

Můžeme přišlápnout vodítko, aby se nemohl zvednout a tak lépe pochopil, co od něho chceme. Nejprve zůstane s přišlápnutým vodítkem stát hned před psem - čelem ke psu.

Postupně prodlužuje vzdálenost od psa a dobu odložení. Jakmile se vrátíme zpět ke psu, psa pochválíme. Ten musí setrvat v poloze „lehni“ do našeho dalšího pokynu. Výhodné proto je dát psovi pamlsek hned po našem příchodu ještě v poloze lehni. Pes tak bude čekat na náš pamlsek a nebude se k nám zvedat.

Chůze u nohy

Psa máme na vodítku, které držíme v pravé ruce. Levá ruka nám slouží ke korekci a chválení psa. Vodítko držíme mírně prověšené. Povelem „k noze“ vyjdeme se psem, pes se dá většinou okamžitě do tahu, okamžitě opětovně zavelíme „k noze“, uchopíme vodítko levou rukou a prudce s ním škubneme směrem do zadu, takže se pes vrátí zpět k naší noze. Opakujeme to několikrát. Psa můžeme lákat na pamlsek, který držíme v pravé ruce. Pes pak jde radostně, snaží se dostat pamlsek a tím se drží u naší nohy.

Jakmile pes zvládá chůzí rovně, začneme chodit do kola. A to tak, že pes je v ně kruhu. Jakoby mu stálé utíkáme. Pokud je to nutné, mírně poškubáváme vodítkem v požadovaném směru. Poté zařadíme kruhy, kdy pes chodí uvnitř. Musí nám tedy uhýbat. Kruhy postupně zmenšuje a tím se přibližujeme k obratům vlevo v bok a vpravo v bok.

Čelem vzad provádíme tak, že se otáčíme o 180 stupňů směrem ke psu – vlevo a pes nás obíhá – vpravo. Psa k provedení cviku lákáme pamlskem, hračkou a pomáháme mu vodítkem, které si prohodíme za svými zády z ruky do ruky.

Chůzi u nohy můžeme od začátku také nacvičovat bez vodítka. Najdeme si něco, o co pes jeví zájem – hračku, pamlsek a nalákáme ho k sobě. S pamlskem v pravé ruce u našeho levého boku vyjdeme a psovi pamlsek ukazujeme. Jakmile jde pes třeba jen metr vedle naší nohy správně, dáme mu s chválou pamlsek. Pokračujeme dále v chůzi vpřed a opět při správně chůzi psa odměníme. Pokud nejde pes přesně, můžeme použít slovo: ne. Pes časem zjistí, že po tomto povelu se musí snažit více a přijít na lepší způsob provedení cviku.

Ze začátku nácviku chůze u nohy nám nevadí, že štěně skáče na pamlsek v ruce. Pamlsek dostane vždy až po správné chůzi a tím pochopí, že skákat nemá.

Aport

Cvik, který se skládá z několika částí. Je proto pro začínajícího psovoda obtížný a také lehce zkazitelný. Existuje hodně metod, jak tento cvik psa naučit. U každé metody záleží na psovodovi, zda ji vhodně použije a pes tak pochopí správné provedení cviku. Např. špatně načasovaná chvála může vést k pouštění předmětu.

  • • •Naučíme povel „Drž“, zvednutí předmětu a pak přinesení. Klekneme si vedle sedícího psa. Dráždíme ho rychlým pohybem měkkého předmětu, který jsme vybrali pro nácvik. S povelem „Drž“ jemně otevřeme psovi tlamu a předmět mu do ní vložíme. Psa ihned chválíme. Když pes chápe, co po něm chceme, můžeme začít trénovat zvedání ze země. Vydráždíme psa předmětem, který následně položíme na zem, ale stále ho držíme. Pes předmět chytne současně s naším povelem „Drž“. Předmět pustíme, pes ho drží. Po zvládnutí této části můžeme předmět již odhodit. Pes se za předmětem rozběhne a uchopí ho. My psa ihned přivoláme. Můžeme dát ruku psovi pod čelist, abychom mu zabránili předmět pustit. S povele „pusť“ psovi předmět vezmeme, pochválíme, ale ihned mu předmět vrátíme, aby nezískal dojem, že přijitím k nám o předmět přijde.
  • • •Vydráždíme psa předmětem, který dobře zná. Předmět máme v pravé ruce, psa na dlouhé šňůře. Když má pes o předmět velký zájem, necháme ho předmět uchopit s povelem „aport“. Po mírné přetahovací hře řekneme povel „pusť“ a současně se přestaneme tahat. V další fázi odhodíme předmět 3 m vpřed. Vydrážděný pes se za předmětem rozběhne, my ho následujeme. Jakmile pes aport uchopí, začneme od něho ustupovat. Pes nás bude pravděpodobně následovat. Jakmile dojde až k nám, řekneme „pusť“ a psa chválíme. Potom už vybíhá za předmětem pouze pes. Šňůru použijeme v případě, kdy pes k nám s aportem nechce přijít.
  • • • Na šňůru můžeme uvázat i předmět. Psa rozdráždíme, předmět odhodíme. Pes pro něj jde a my mu s ním začneme uhýbat, čímž se pro psa stane zajímavějším, chytá kořist. Nakonec pes předmět uchopí a my současně s povelem „aport“ můžeme psa přeručkovat, nebo trénovat jeho pevné držení povolováním a přitahováním šňůry předmětu.

Jsou různé názory na použití pamlsků při výcviku aportu. Dle vlastní zkušenosti se domnívám, že záleží pouze na správném okamžiku podání pamlsku a našem chování pokud pes začne předmět předčasně pouštět. Jestliže k nám pes jde s aportem a v očekávání pamlsku předmět pustí, s nesouhlasným „ne“ před psem couváme a opakujeme „přines aport“. Pokud nikdy nezvedneme upuštěný předmět ze země a vždy odcouváme a pamlsek nedáme, dokud pes předmět nepředá do našich rukou, pes nebude předmět pouštět.